Větrací systémy

Pasivní větrání

Je prakticky nejrozšířenějším způsobem větrání ve staré zástavbě. Princip je založen na skutečnosti, že ohřátý vzduch stoupá vzhůru přes ventilační stavební prvky. Tím vytvoří podtlak a nový čerstvý vzduch vstupuje do domu přes otvory ve stavebním plášti, netěsnostmi v oknech apod.

Pasivní větrání je velmi závislé na venkovních povětrnostních podmínkách. Nejvyšší účinnosti se dosahuje v chladných obdobích roku, kdy teplotní rozdíl mezi venkovním a vnitřním vzduchem dosahuje nejvyšších hodnot.

Podtlakové větrání

Principem tohoto způsobu větrání je vytvoření jemného vánku, který proudí domem na základě vytvoření podtlaku vytvořeného odtahovými ventilátory. Centrální ventilátor odvádí přesně definované množství vzduchu, který vytvoří podtlak v obydlí. Zpravidla je umístěn v půdních prostorech. Čerstvý vzduch proudí do místnosti na základě vytvořeného podtlaku přes přívodní prvky vzduchu umístěnými v rámech oken a nebo obvodových stěnách.

Rovnotlaké větrání

Principem toho způsobu větrání je mechanické odvádění znečištěného vzduchu a současně mechanický přívod čerstvého vzduchu. Ve větraném objektu se vytvoří „koloběh“ výměny vzduchu. Potřebné množství odváděného a přiváděného vzduchu zajišťují centrální ventilátory integrované do rekuperační jednotky.

Ventilátory s výměníkem tepla jsou zpravidla instalovány do podkrovních nebo sklepních technických prostor. Řízení množství potřebného vzduchu k větrání je zabezpečeno buď samostatným regulačním systémem a nebo jeho integrací do kuchyňského odsavače.